G-CH

Gloser Jaroslav - *16. 2. 1926 Bystré. Učitel, publicista. Absolvoval pedagogickou fakultu v Brně, působil v Bystrém na Svitavsku. Autor četných regionálních příspěvků a knih.

Grňa Josef - *18. 4. 1880 Všetuly, †14. 7. 1919 Městečko Trnávka. Učitel. Působil v Jevíčku, v Městečku Trnávce jako ředitel české měšťanské školy. Byl zabit rukou vraha. Překládal do esperanta, například čtyři romanety Jakuba Arbese (šlo o první překlad české knihy do esperanta).

Guth Antonín - *19. 12. 1773 Litomyšl, †7. 12. 1800 Litomyšl. Básník. Absolvoval litomyšlské gymnázium a filosofii v Praze. Autor příspěvků v Puchmajerově almanachu (1797), tiskem se zachovala báseň „ Zpěv žencův“.

Hakl Bohumil František - *10. 9. 1827 Horní Branná u Jilemnice, †12. 9. 1904 Hořice. Básník, autor cestopisů a prací pro mládež. Studoval gymnázium v Jičíně, na filozofii v Litomyšli, teologii v Hradci Králové (zde vysvěcen na kněze). Učil na reálce  a učitelském ústavu v Hradci Králové, od roku 1854 na vojenském ústavě v Beluně v Itálii. Působil jako farář v Hořicích, stal se předsedou vlasteneckého spolku Čtenářské besedy. Byl výborným řečníkem. Přispíval do Národopisného sborníku. Autor básní, básnických sbírek a cestopisů („Cestopis do Říma a do Pompejí“, „Chudé dítě“, „Klidné chvíle“, „Slzy bolu“, „Hrobní kvítí“, „Útěchy a naděje“, „Z jeseně mého života“).

Hejl Emil - *10. 4. 1914 Sklenné, + 17. 2. 1995. Spisovatel, vlastivědný pracovník. Povoláním bezpečnostní technik, působil v Letovicích, Blansku.

Heyduk Adolf - *6. 6. 1835 Předhradí u Skutče, †6. 2. 1923 Písek. Středoškolský profesor, básník. V letech 1847-50 navštěvoval německou trojtřídní podreálku v Poličce v budově nynějšího muzea. Poté studoval v Praze na reálce, na technikách v Brně a Praze. Seznámil se s Nerodou, stal se příslušníkem jeho generace (Májovci). Autor básní, básnických sbírek a próz, propagátor česko-slovenských vztahů (sbírka „Cymbál a husle“ - 1876). Učil v Praze a v Písku, v roce 1896 byl jmenován školním radou. První číslo poličského časopisu Jitřenka otisklo v roce 1886 jeho stejnojmennou báseň.

Hladil Robert - *1978 Svitavy. Absolvoval studium české filologie na opavské Slezské univerzitě. Učitel češtiny na střední škole hotelového provozu. Píše poezii a povídky s fantastickou tématikou. Publikoval v novinách a časopisech (např. Divoké víno, Noviny Svitavska, časopis Plama). Autor básnických sbírek „Jen tak“ (2000), „Básně v póze“ (2002), přispěl také do sborníku poezie „Proč ne“ (2004).

Hněvkovský Šebestián - *19. 3. 1770 Žebrák, †7. 6. 1847 Praha. Básník,  dramatik, přední český národní buditel a spoluzakladatel novočeského básnictví v době národního obrození. Získal právnické vzdělání. V letech 1826-36 působil jako purkmistr v Poličce, kde mj. přepracoval svoji rozsáhlou báseň „Děvín“ (1805) z básně "směšnohrdinské" na báseň romanticko-hrdinskou. Žil zde v napjatých vztazích s částí měšťanů a nadřízenými úřady, v roce 1836 byl dán s okamžitou platností do penze. Dožil v Praze.

Hornov Vladimír - *10. 5. 1870 Holice, †26. 7. 1942 Praha. Katolický kněz, básník, publicista, editor. Vystudoval gymnázium ve Vysokém Mýtě, teologii v Hradci Králové. Působil na různých místech ve východních Čechách (učil v Dobrušce, Pardubicích, Kostelci nad Orlicí, Novém Bydžově, 1905-1906 v Litomyšli, pak v Poličce, od roku 1910 jako profesor náboženství na gymnáziu v Hradci Králové). Od roku 1924 byl papežským komořím, od roku 1916 členem Družiny literární a umělecké. Publikoval fejetony a povídky v různých časopisech, autor příspěvků v poličské Jitřence. Je autorem sbírek písní, básnických sbírek („Královna máje“, „Vánoce“) i divadelních her („Nebezpečné situace“, „Souboj na horách“).

Horský Karel Leopold - *4. 11. 1792 Vysoké Mýto, †1858. Kněz, buditel. V letech 1813-14 studoval na litomyšlské filosofii. Byl kaplanem a zámeckým kaplanem v Litomyšli, pak farářem v Morašicích. V roce 1820 založil v Litomyšli českou čtenářskou společnost (jedna z prvních osmi u nás). Přispíval do Květů, Pražských novin, Čechoslava atd. O Horském se zmiňuje J. Jungmann v „Historii literatury české“ (1849).

Hovorka Karel - *22. 12. 1867 Choltice u Přelouče, †14. 11. 1952 Choltice u Přelouče. Autor povídek pro mládež, regionální literární historik, publicista. Studoval na reálce v Pardubicích, poté působil jako učitel. Sepsal historii obce Sebranice (1892). 

Hubálek Jaroslav - *28. 3. 1886 Dolní Dobrouč, †28. 8. 1961 Lanškroun. Lesní rada, lidový básník a spisovatel, někdy přezdíván „Seton české literatury". Vystudoval lesnickou školu v Písku. V letech 1935-43 působil na ředitelství státních lesů v Bystrém (před tím na Zakarpatské Ukrajině). Zde uspořádal vzpomínkovou knihu „Stezkou života“, pro zdejší ochotníky napsal hru „Do vlastní sítě“. Autor příspěvků do časopisu Od Trstenické stezky a řady knih a časopisů o přírodě a zvířatech. J. Hubálek byl synovcem spisovatele F. V. Krejčího (1867 - 1941).

Hýbl Jan - *3. 9. 1786 Česká Třebová, †14. 5. 1834 Praha. Spisovatel, novinář, překladatel a redaktor českých časopisů pro lidové vrstvy. Patřil mezi obrozenecké spisovatele. Mezi obrozenci měl přezdívku "třebovský Enšpígl". Redigoval několik oblíbených časopisů, např. Českého lidumila, Rozmanitosti, Hyllos a Jindy a nyní, jejichž řízení později převzal J. K. Tyl a přejmenoval na Květy české. V letech 1798-1803 navštěvoval německou normální školu a gymnázium v Litomyšli, pracoval v Turečkově tiskárně v Litomyšli jako korektor, v letech 1828-34 se významně podílel na činnosti tiskárny. Ke konci života navázal na činnost V. M. Krameria vydáváním děl starší české literatury. Hýbl je autorem např. spisku „Historie českého divadla od počátku až na nynější časy“, drobné prózy „Poučná a kratochvilná historie o strašidlech“ nebo překladu dobového románku „Nešťastná Zuzanka aneb Strašlivé následky malé nepatrné poklisky“.