Budislav - Teréza Nováková, Peter Jilemnický a dům Pen klubu

První písemná zmínka o obci Budislav pochází z roku 1318. Obec byla majetkem drobných šlechticů. Na přelomu 14. a 15. století byl majitelem obce Vavřinec Toulovec z Třemošné. V roce 2006 v obci žilo 427 obyvatel. Dominantou obce je od roku 2005 moderní kostel Srdce Páně. V okolí Budislavi se nachází přírodní rezervace Toulovcovy maštale se zajímavým labyrintem pískovcových skal, jedná se o turisticky vyhledávanou lokalitu. Severním směrem se nad obcí zvedá vrchol Jarošov (539 m.n.m.) a na jeho vrcholku stojí dřevěná Toulovcova rozhledna (v sousedství jsou ještě rozhledny Terezka a Borůvka). 

Toulovcovy maštale a Toulovcova rozhledna

 

V lese nedaleko obce najdeme myslivnu Na Borku, na které je umístěna pamětní deska, která připomíná pobyt spisovatelky Terezy Novákové v Budislavi. V roce 1886 se Novákové narodila dcera Ludmila a rodina strávila dvoje následující prázdniny v Budislavi. Množství národopisného materiálu v okolí Budislavi a vlastní pobyt v Budislavi přivedly autorku k dlouhodobému studiu lidové architektury, krojů, jazyka, nářadí, a tak vzniká její etnografická studie "Kroj lidový a národní vyšívání na Litomyšlsku" (1890). S etnografickým výzkumem Novákové pomáhala manželka zdejšího učitele Tereza Klusoňová (Nováková jí postavou "paní učitelové" vzdala hold v povídce S nůší z cyklu Úlomky žuly) a student litomyšlského gymnázia Václav Veselík z Desné. V té době byla také v kontaktu s manžely Josefou a Vojtou Náprstkovými, které o svém výzkumu pravidelně informovala a pro jejichž muzeum postupně získávala národopisný materiál z Litomyšlska. Budislav a jeho okolí (zejména Kamenné Sedliště) je také prostředím, kde se odehrává děj několika povídek z povídkového cyklu Úlomky žuly (např. v povídkách Drobová polévka, S nůší, Zrána před svatbou, Před pohřbem, Halouzky). Pamětní desku na myslivnu zasadil Spolek paní a dívek z Litomyšle 12. 9. 1937.

 

Myslivna Na Borku a pamětní deska

 

 

V letech 1939 až 1941 na Budislavské škole vyučoval spisovatel českého původu dlouho působící na Slovensku, představitel sociální prózy a socialistického realismu Peter Jilemnický (bydlel v nedalekém Poříčí u Litomyšle - viz ZDE). 1. července 1941 byl Jilemnický pověřen okresním školním inspektorem v Litomyšli funkcí dočasného správce školy, jmenování však neschválil pardubický oberlandrát. Jilemnický byl navíc 1. 11. 1941 na vlastní žádost přeložen na dvoutřídku do Jarošova. V roce 1942 byl zatčen gestapem a vězněn.

Budislavská škola, ve které vyučoval P. Jilemnický

 

V Budislavi nechal v roce 1938 postavit Karel Čapek podle návrhu jeho bratra Josefa DŮM PEN KLUBU (dnes někdy nazývaný Dům bratří Čapků). Karel Čapek, zakladatel Českého PEN klubu, byl hlavním aktérem manifestačně protifašistického 16. Světového kongresu PEN klubů, který se konal v Praze v roce 1938. Výtěžek kongresu s finančním přispěním Karla Čapka byl poskytnut na výstavbu domu, který byl určen pro práci, setkávání i odpočinek českých spisovatelů. Sám Čapek se stavby nedožil. Po nástupu fašismu byl dům v ohrožení, tehdejší představitelé Litomyšle ho po tiché dohodě se spisovateli převzali do vlastnictví města a v roce 1945 opět vrátili. V roce 1956 převzal objekt Český literární fond. Do majetku PEN klubu se vrátil až v roce 1994. V roce 2000 mu byl udělen status kulturní památky. Tato dvoupatrová dřevěná budova o čtrnácti převážně jednolůžkových pokojích, s balkony a kamennými terasami stojí u silnice při výjezdu z Budislavi směrem na Litomyšl. Dům slouží nejen členům PEN klubu, ale také všem hostům, kteří se tu chtějí ubytovat. V minulosti zde pobyývali a svá díla tvořili literáti zvučných jmen, jako byli Anna Marie Tilschová, František Langer, Arne Novák, Edmond Konrád, Fráňa Šrámek, Josef Kainar, Ivan Klíma a mnozí další.

 

Budova Pen klubu

 

Zdroje:

https://www.pen.cz/9/clanky/budislav/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Budislav_(okres_Svitavy)

https://toulovectas.cz/view.php?cisloclanku=2007070011